ta první....

tento den jsme Zuzanku převezli do nové stáje z té její rodinné ve Velechvíně. Půjčeným vozíkem na koně(za půjčení VELKÉ DÍK do Dobčic Vlaďce a Tomovi). Trochu jsme se obávali, že bude prolém kobylku naložit, neb nikdy nikam necestovala, ale příjemně nás překvapila a za mkvičkou se v naprostém klidu přesunula do káry. Cesta byla krátká 15km maximálně, tudíž rychlovka. V nové stáji nás přvítaly holky, které nám připravily pokojík /box/. Věrka tam Zuzce zanechala jablíčko, aby holka věděla že s námi jí bude dobře. Tím též VELKÉ DÍK Věrce, že nás přijali mezi sebe! Odpoledne téhož dne jsme Zuzku vypustili do výběhu, aby se prozatím přes ohradu seznámila s domácími koňmi. Vše probíhalo hladce, tak jsme ji pustili ke Kačence, která je oddělena od stáda, neb má hříbě. Holky se očichly a moc se k sobě neměly. Každá na jedné sraně pastvy a nic. Zuzka pokukovala spíš po klukách ve vedlejší ohradě( no celá panička):) . Pustili jsme ji tedy do stádečka co tomu řekne, pro zatim mezi koňmi nebyla jen s mámou, takže jsme s napětím očekávali co bude. Připravené s foťákama, prsty na spoušti a nic.. žádné velké běhání a honění po pastvinách, jen se lehce očuchali, sem tam popoklusli, no žádné žhavé snímky nebudou. Chvíly je Vetřelkyně ještě provokovala, aby byla legranda, ale chlapci byli unaveni, do toho to sluníčko, no prostě klid... Tím, že ji stádo přijalo takhle brzy se potvrdilo, že noc v nové maštali bude plná dojmů a bez nočních můr, či velkého stresu s přesunu.